PLIVEM

5. července 2017 v 19:02 | Katka |  Básně
Prej je to jen v hlavě
prej dá se zvládnout hravě
všechno co si přeješ.

Nadchází čas samoty
tak nedělej drahoty
víš, že všechno ke štěstí stejně nestačí.
Nesnaž se nic potlačit
svoboda znamená
pustit ven i zmrda
co na tvůj morální kodex dělá ramena.

Nejsem kompetentní
o čemkoliv psát
přijde mi trochu dementní
se ptát
- neni na co.

Ničím se celkem efektivně
občas tvářim se produktivně
asi je to normální
- žít destruktivně.

Jestli ničim sebe
zákonitě v tom jedeš taky
mezitim co si nadáváme
necháváme uject všechny naše vlaky
dlaní nehladíme, ale dáváme facky
dřív chtěli jsme je odehnat
teď navzájem plivem na sebe naše strachy.
 

krátkábáseň JAKBYSMET

27. června 2017 v 0:53 | Katka |  Básně
Ať už utíkáš k lidem
nebo utíkáš od všeho
stejně jen zdrháš od svýho odrazu v zrcadle
ty pokrytecká nádhero
kážeš vodu a piješ víno
jsi zvrácená jak všichni, špíno
padáš k zemi a už nechceš s tim přestat
chceš spadnout a pak nikdy nevstat
pak tvrdit, že už to nejde
čekáš, že nějakej spasitel vejde
neboj, ono tě to blbnutí přejde
až i poslední člověk odejde
(řikáš, že na tom nesejde?
uvidíme za pár let
- a on uvidí, jakbysmet)

BLUDNO KRUHÝ OD VŽDYCKY

27. června 2017 v 0:47 | Katka |  Básně
Bolí to, ale nejde přestat
moc nechápu, kam se chci timhle jednánim dostat
mučim tě
mučíš mě
děláme
že to milujem.
(děláme, žes se milujem ./? )

Tak moc už jsem se zklamala
letargie z mizérie
vzdávání jsem nevzdala
chladnost střídá apatie.

Mrtvá nevěsta
podobný lidi přitahujem
trefil ses mi do těsta
tvoje zhroucenost na mě udělala dojem.

Jakobych na chvíli zapomněla
na podhoubí mojí nenávisti
jakobych vážně neviděla
že zavřený srdce je pojištění, co mě jistí.

Umíráme jeden v druhym
bereme si sílu
motáme se v bludnu kruhym
pereme se v míru.

Míru naší disharmonie
zachovávame stabilní chaos
záchrana je utopie
vidim jen plannejch slibů nános.

Penězma si ospravedlňuju
porušení přesvědení
sama sobě se odcizuju
a tobě
od vždycky.

Kam dál

Reklama