Září 2016

MOJE KARMA

27. září 2016 v 21:48 | Katka |  Básně

Jsi moje karma,
kterou musím nést
pěstí do xichtu zdarma
a já to musím snést.

Hrdost, co mi další únik nedovolí
ale věř
že není to jednoduchý.
Slova transparentní jako křídla vážky,
pocit prázdnejch slibů vždycky bolí.

A nemá smysl si vyčítat
válka o to, kdo je větší kretén
těžký je najednou smysl vymazat
a za chvíli
budu si skutečně moc říkat
že nebe nám nepřálo
a s tebou ujelo,
ať žije říjen.




PROKLADY

26. září 2016 v 19:45 | Katka |  Básně
black and fashion image

Protiklady se přitahujou
a proklady zase odpuzujou.
Spřízněný duše, co ztratily pro sebe přízeň.
Ti, co ví pramálo
se s málem vytahujou
a moudří mlčí, protože mají žízeň.
Mám žízeň po životě
a chci ji vidět naproti sobě.
Jako kolo, co stále jede
po ose zeměkouli
a nikdy nedojede.
Víš
občas když upadneš
je třeba mít na paměti bouli
jinak zase - na tu osu
tě tvý kolo svede.

/zdroj fotky: weheartit/

HRA O ŠTĚSTÍ

9. září 2016 v 14:52 | Katka |  Básně

Nechat se pohltit
držet si odstup
Nechat se rozdrtit
změnit přístup

Zachránit sebe
nebo slepovat rozbitý
autocenzura vede
brečíš
ale díky tobě mlíko je rozlitý.

Obrať se s reklamací
do zrcadla
co hodíš do placu
se ti vrací
duše ve hře o štěstí
smůla hochu
tvoje vypadla

POZÉRSKÁ SATIRA

4. září 2016 v 15:52 | Katka |  Básně


Když se cejtíš na hovno
vem si na to papír
určitě ti něco je
určitě se něco najde
tak pojďme se ztratit
v bludišti vlastních výmluv.

Když se cejtíš uřkivděně
kopej všude, kde se dá
určitě se najde někdo
komu můžeš vynadat
a když ne -
hlavně se nedívej do zrcadla!

Když někdo hraje si
s tvojí přímou řečí
vpal mu to
a spusť svou obhajobu
protože
to každýho zajímá
každej je na to zvědavej.

Když vidíš cizí chybu
snaž se na ní poukázat
hlavně
ať nedojde ke konfrontaci
s tvejma nedostatkama
jichž si ani nejsi vědom.

Dávej na odiv
svůj dokonalej svět
insta štěstí
na který se nesmí sahat
a který
musíš tak trochu nasílu
furt za sebou tahat.

Buď zabedněnej
v polopatejch názorech
ve svojí nevědomosti
bez jaýkohokoliv uvědomění
či snad snahy
pozdě pak bych honit budeš
když tvoje bychy
honěj tě ve spánku
a ty proto
odpočíváš
do konce života.


ZASE SÁM

3. září 2016 v 22:20 | Katka |  Básně
Zase sama,
v pokoji,
s pocitem zbytečnosti,
musíme se smířit,
s bolavými skutečnostmi,
musíme mířit,
tam,
kam máme jít.

Další vtip,
co čeká na svůj konec,
snad jednou,
bude líp,
ale co když vůbec?

Omlouvám se,
mrzí mě to,
musím jít,
dál už to nedávám
nesnaž se to pochopit,
teď i ty,
jsi zas sám.

BLBÝ A MLADÝ

3. září 2016 v 13:42 | Katka |  Básně

Rozbitý duše,
jedná neví,
co chce,
druhá neví,
čí je,
a tak,
snažej se,
někam dobloudit spolu,
nebo najít si,
každej tu vlastní cestu.

Láska z recese,
vůči vlastnimu svědomí,
vůči vlastnímu neštěstí.
Stejnej druh se nesnese?
Ale možná,
může splynout.

V nouzi poznáš přítele,
i v tý permanentní,
jen nezapomeň,
že i troska,
je schopná,
kopnout tě do prdele,
když zrovna v zájmu vlastního zármutku,
není s to tě podpořit.

Když přimhouřim oko,
zapomenu na budoucnost,
a taky na,
minulost,
cítím teplo,
když tvoříš mou skořápku,
nezničitelnou,
z pancíře,
a já potom na oplátku,
zas přimhouřim oko,
když svíjíš se,
bolestí nesnesitelnou,
a přestanem hrát,
hry,
co mě jinak i celkem baví.
Možná třeba budem brečet,
až to třeba nějak dopadne,
ale nebojim se,
vždyť na fatální činy,
jsme ještě moc blbý a mladý.

BLBČE

3. září 2016 v 13:32 | Katka |  Básně



Skutek utek,
další smutek,
rezignuju, nevnímám,
já jsem mrcha,
ty jsi zmetek,
a i přes ty podobnosti,
a hrající okolnosti,
nejspíš každej umře sám.
Relaps na mý shnilý city,
pofidérní lásku,
pochybnosti jako červy,
prolezly mě celou,
svým způsobem tě nesnáším,
ale možná trochu potřebuju,
možná si to rozmyslím,
možná fakt se zamiluju,
Blbče.

AUTORKA V TRAPU

3. září 2016 v 13:30 | Katka |  Básně


Myslím, že (si) za tebou docela stojím,
ale přes to,
zase smrti se bojím,
tak kde je pravda?
Další ztráta času?
Další odiv na okrasu?
Další mystifikace,
protože neznám svejch myšlenek trasu?
Další pádný strach?
Další skoro milostný příběh,
co se kvůli falešné autorce,
promění v prach?

LOVE VOLE

3. září 2016 v 13:25 | Katka |  Básně

Láska jako z románu?
To těžko.
Jenom někdy k večeru,
když zakážem si se chtít,
způsobim svýmu přesvědčení nevěru,
když řeknu si srát na to,
a rozhodnu se tě políbit.

Je to pofidérní fraška,
další divnej speudo cit,
jen občas,
podobá se to slovu láska,
to když zakážem si chtít.

A -
jsem doclea šťastná.