Zase sama,
v pokoji,
s pocitem zbytečnosti,
musíme se smířit,
s bolavými skutečnostmi,
musíme mířit,
tam,
kam máme jít.
Další vtip,
co čeká na svůj konec,
snad jednou,
bude líp,
ale co když vůbec?
Omlouvám se,
mrzí mě to,
musím jít,
dál už to nedávám
nesnaž se to pochopit,
teď i ty,
jsi zas sám.


Pocity zbytečnosti mám velmi často... Hezká básnička :)