Roztekla jsem se na podlaze
v ten páteční večer v Praze
roztekla jsem se
srkze tvoje prsty
jako vždycky
srazily se
naše opilý cesty.
Motaj se a motaj
dřív než ty smotáš
bloudí spolu
i jeden bez druhýho,
dávám sobecky vědět
když jde do tuhýho.
Šlo to tak lehce
když tála jsem jako zmrzlina
a pobliky chutnali měkce
a veškerá pochybnost
se v ten večer vymyla
když roztekla jsem se na podlaze
a bylo mi s tebou blaze.
Dvě zrůdy
ve světle pouličný lampy
řídí se pudy
a svými vzudšnými zámky
třeba jednou
vyletěj
fakt vysoko
pokud do tý doby
nevyletěj
jeden z druhýho
z kůže.
A občas trošku vypadá to
že některý věci
bez tebe neumim.
Protože jen ty
vidíš pozlátko a punk
jako koktejl života.
A ten večer
občas myslela jsem si
že fakt vyšumim
z toho všeho
a z tohohle světa
ale vypadá to
že ten punk
a pozlátko
bude ještě pár dní
naše společná omeleta.

