Z kůže

16. října 2016 v 21:02 | Katka |  Básně
Roztekla jsem se na podlaze
v ten páteční večer v Praze
roztekla jsem se
srkze tvoje prsty
jako vždycky
srazily se
naše opilý cesty.

Motaj se a motaj
dřív než ty smotáš
bloudí spolu
i jeden bez druhýho,
dávám sobecky vědět
když jde do tuhýho.

Šlo to tak lehce
když tála jsem jako zmrzlina
a pobliky chutnali měkce
a veškerá pochybnost
se v ten večer vymyla
když roztekla jsem se na podlaze
a bylo mi s tebou blaze.

Dvě zrůdy
ve světle pouličný lampy
řídí se pudy
a svými vzudšnými zámky
třeba jednou
vyletěj
fakt vysoko
pokud do tý doby
nevyletěj
jeden z druhýho
z kůže.

A občas trošku vypadá to
že některý věci
bez tebe neumim.
Protože jen ty
vidíš pozlátko a punk
jako koktejl života.
A ten večer
občas myslela jsem si
že fakt vyšumim
z toho všeho
a z tohohle světa
ale vypadá to
že ten punk
a pozlátko
bude ještě pár dní
naše společná omeleta.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama