Co ti mám říct?
Než to
co už víš?
Že mám se tě zříct
ve prospěch nás obou.
Že mám utýct
abych šla s dobou
že není to správný
a není to šťastný
že není to navždycky
ale to je snad jasný.
Že prázdný sliby nedávám
a ty jima zas plejtváš
že sladký slova neřikám
neb nejdou mi přes jazyk
a proto
ani ty je neřikáš.
Že možná lze najít tu něco
co vlastně nelze vysvětlit
ale i přes tohle všechno
vlastně to nic neznamená
a těkžo říct
kdy najdu někoho
u koho pro mě budou slova
mít nějakej význam
už to tak nějakou dobu je
to se ti přiznám.
A že není to v tobě ale ve mně
a není to klišé
jen schopnost se sebereflektovat
že jsem čůza a coura a svině
no i do takovejch se můžeš zamilovat
a stejně víš
že to tak není
oba to víme
a
oba víme
že viděli jsme
no možná ještě vidíme tam
něco speciálního
no ale i přes to...
Co ti na to mám říc?

