Prosinec 2016

ÚMLUVA

30. prosince 2016 v 20:33 | Katka |  Básně
Každym dalším polibkem
podepisuju se pod tvý jizvy způsobený mnou
- asi nemá cenu brečet, ni litovat.

KARMA TO VYŘIZUJE

28. prosince 2016 v 18:59 | Katka |  Básně
Ty střepy
jsou jako drobečky
podle kterých mě máš najít.
Nech ve mě stopy
ale ať to nejsou jen jizvy.
Chci prožít něco
z čeho dech se mi bude tajit
na průměrný věci
už dál neni čas.
Stav se zas
až třeba jednou
budu vědět
co chci
a třeba budeš to ty.
Nedělám drahoty
víš
jen jsem nešťastná
a takhle se to projevuje.
Dělám chyby, ale nestarám se
karma to za mě vyřizuje.

DALŠÍ PROSÍM

28. prosince 2016 v 18:56 | Katka |  Básně
Bude to dobrý
já vim.
Ale čekám
až přijdeš
a řekneš mi to
i když nemáš jméno
si tu pro mě
jako hřejivá vana
po mrazivém dni.
Respektuj mě
ale jen trochu
nikdy neuctívat
mrdnout se mnou
mrdat se mnou
mrdat svět spolu
a tak furt dokola
dokud se nám to nezprotiví
"Další prosím!"

ŽIVOTNÍ INVESTICE

27. prosince 2016 v 4:36 | Katka |  Básně
Otazníky.
Do půlnoci.
Opilost.
Od půlnoci do rána.
Instatní zábava
životní investice
nepotřebuješ peníze
jenom vidět do budoucna.
Budeš to ty?
Za rok?
Bez otazníků.
A tak budu moct spát
od tý půlnoci
do rána.
Instatní zábava
za životní investici.
(Anebo taky ne)

TVRDÝ SLOVA

21. prosince 2016 v 23:05 | Katka
Proč to zas skončilo takhle?
Dotáhli jsme to fakt daleko.
Trápení táhne se vlekle
a štěstí? Jako by někam uteklo.

Uspokojení nejde uchopit
jako ideologie nebo myšlení lidí
jsem žena, nesnaž se mě pochopit.
Čest těm, co za skořápku vidí.

Sebenávist jako rakovina
sžírá tě zevnitř, ale je vidět navenek
už se do toho rodíme, tak čí je to vina?
Pěstujem si na hromádce neštěstí pozemek.

Pliveš na mě a já zas na tebe
výsledek je, že jsme oba poplivaný.
Nikdy není jeden, kdo to vodsere
jen některý z nás jsou pozdějc stíhaný.

Za chvíli už přestanu zas umět brečet
za chvíli jakoby zapomenu litovat
a když už neříkáme vlídný slova
aspoň pořád umíme ječet
klidně vraž mi facku, ať naučim se chovat.

SMĚŠNÝ PSEUDOLÁSKY

17. prosince 2016 v 1:33 | Katka |  Básně
Připravit, pozor, start
chystá se další zhrzená vlna
zas aplikovali jsme decentní dávku
a může přijít vina.
Už jsme jí ustlali
bydlí na chodbě
pokaždý v tý a samý podobě
přijde
vyspí se
a pak jí zase vyhodim.
Těžko říct
co příště si z telenovely vyvodim
vždyť už je to jenom k smíchu
dva herci co neuměj hrát
v tom srdečnim tichu
snažíme se brečet do rytmu
pop-rockovejch songů
od kterejch
asi známe slova
a těžko se při tak plitkejch vztazích
k něčemu lepšímu převychovat
snad ani nechci
ještě deci
zotavování
je příjemný.
Není to tím správným důvodem
proč si zase ubližovat?
Posuďme to v dalším kole
a neměj mi pak za zlý
že nebudu tě zvedat

až budeš dole.

NEJVĚTŠÍ INSPIRACE ZE VŠECH

17. prosince 2016 v 1:30 | Katka |  Básně
Chci psát o dálkách
který jsem nevěděla.
O písničkách
který jsem neslyšela.
O milencích
který jsem nepotkala.
O všech těch věcech
co neprošli mým pubertálním
empirismem.
Vždyť o čem jinym psát
než o nenaplněnejch věcech?
Taková prázdná věc
co měla bejt plná

je nakonec největší inspirací ze všech.

ROZDĚLANEJ PRODUKT

16. prosince 2016 v 4:28 | Katka |  Básně
Výmluvy na rozestupu.
Jedna přebíjí druhou.
Otazník střídá tečku
otazník střídá vykřičník
a pak
jedno jméno
a maže se interpunkce.
Nechci dělat
že vim
i když asi vim.
Ale co to?
Proč to?
Ptám se stejně.
Nečekej
neočekávej
na tohle si
musíš zvyknout.
Jeden dojezd za druhym.
Bez drog.
A následný bažení.
Proč ne
když je to tak volně dostupný.
Co s tim už
padáme do toho znovu.
Nestihám už ani litovat
autopilot a radši nepřemejšlet.
Nemá to smysl.
Ztracený mládí
- bude mi to jednou připadat vtipný?
Pochybuju.
Zamiluju se ještě někdy?
Děláš si z toho
překážkovou dráhu.
Co ty nakonec chápeš
no dobře
něco asi jo.
A jak moc?
Nevědomí nás drží
namísto toho
aby nás nutilo utíkat.
Tak mladý
a už dělaj věci naopak.
Co už
seru na to.
Vono to prej nějak dopadne.
Tak za daší tři roky a dva měsíce
snad budem si mít co vyčítat.
Sama jsem překvapená
jak chladně to beru
ale co bych škrábala ze dna zbytky citu
když to prej stejně nemá smysl.
Vím
nikdy to takový nebude.
Ale přiblížit se tomu můžem celkem bezpečně.
Bezpečí
tuhle věc bych zakázala.
A chtěla bych vidět
co by pak zbylo.
Víš to?
A co seš ty?
Zbytek
nebo rozdělanej produkt?

PORAĎ, TY DĚVKO

16. prosince 2016 v 4:16 | Katka |  Básně
Jsem problémový výrůstek
a hodlám tu ještě nějakou chvíli bejt
tak snad mi to vydrží.
Hledám ten vnitřní oheň
chci se zapálit
ale nemám benzín
a mám pocit
že nic mě tu nedrží
a to co mě pohání zpět
zas zvyk odstrčí.
Ne
neni to šlechetný
ale je mi to jedno
nebo to aspoň předstírám
a občas ráda si myslim
že tak je to správně
a ty rád si myslíš
že nejsi sám
a občas se našim příběhem živim
no dost často z něj umíram
a snad nejsi tak nepodstatnej
moc se nesnažim
no stejně do mýho příběhu zasahuješ
možná žiješ
a to i když nemiluješ
dejchám na tebe svojí urputnost
lpění na vlastní bezmoci
a škrtí tě to.
Víc než ty mě
možná proto je to problémový
chceme vztahy jako nový
a dokud se to blejská
tak se to neoukouká
no když to ztratí ten svůj šmrnc
je třeba jít hledat dál
a když já jsem ti trhala srdce
a ten tvůj led v tobě tál
stejně vim, že by ses smál
umíš to totiž vždycky
a to je to děsivý
jakoby v tvym životě
bylo vždycky něco neživý
co drží mě tady při životě
snad neni to jenom o nahotě
i když - ta tomu přidává
ať milencem jest
kdo nadává
a zvykla si na to
teď bude to vyžadovat
prej aby se vůbec mohla zamilovat.
Ta holka se vůbec neumí chovat
a teď už je lepší svědomí nezpytovat
stejně umíš jen věci vorat
ale co s tim, co s tim?
Tak děvko poraď.

PUNK V RŮŽOVYM KOUTĚ

13. prosince 2016 v 23:44 | Katka |  Básně
Mám nevhodný vtipy
prdy do ticha
díky za tipy
v kostele vzdychat
a školu jen navštěvovat
do špatnejch nápadů
zase se zamilovat
já učim se chybama
tak přestaňte votravovat.