close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Prosinec 2016

SETINA MĚSÍČNÍHO ŠTĚSTÍ

13. prosince 2016 v 23:35 | Katka |  Básně
Těžko říct jestli má náš vztah
vzestupnou tendenci
těžko tohle vědět
možná jenom dali nám
ještě licenci
tu vedle sebe
na měsíčním cípu sedět.

Nechci si malovat čerta na zeď
ale ani anděla
jsme jenom zmatená havěť
co nic moc nedělá
a topí se jedna v druhym.
Možná spočíváme v jádru tuhym
co hřeje a pálí
a o to víc, když se člověk vzdálí
(nebo o to míň)
kostlivec možná už
klepe na skříň
no já dělám
že ho neslyšim
a vůbec mi to nevadí
tahle chvilka štěstí s tebou
mi mý správňáctví nahradí
aspoň na chvíli
na chvíli malinkou.

NEJVĚTŠÍ VRAH

12. prosince 2016 v 22:50 | Katka |  Básně

Vím.
Neměla bych se ptát.
Když odpověď dávno znám.
Vím
měla bych si tě zakázat
a taky že to udělám.

Ale stejně
nemůžu si pomoct
a čas vod času
lžu si pro tu
permanentní krásu
vo kterou vlastně
ani moc nestojim.
A neni to samota
to poslední, čeho se bojim
jen vydrž chvíli
dokud si svojí skutečnou roli
neosvojim.

Další pohádka
kterou se kolíbáme
to je pořád můj největší strach.
Lži, co hřejou
a na který vpzomínáme
jsou náš vkzřísitel a největší vrah.

ABSŤÁKY (NEBERTE DROGY)

12. prosince 2016 v 1:35 | Katka |  Básně
Absťáky.
Nechci o tom mluvit.
Lidi
považovaný za držáky
nemůžou si na jméno přijít.
Odeznívá ze mě ta látka
co mi občas docela voněla.
Ta falešná pseudo láska
která možná občas ušla
ale zase něčim smrděla.
Mám absťák
a nechci o tom mluvit.
Mohlo by to totiž
věci ještě víc zkurvit.
Co když se na věci koukáme
ze špatnýho úhlu?
A kdybych se s tim úhlem měla střetnout?
To mu raději uhnu.
Přijde mi to efektivní
a docela výhodný
nelpět na věcech fiktivních
nezdá se být zrovna nevhodný.
Přičichla jsem
a chvíli dělala jsem
že to docela vonělo
a vono to možná i vonělo
ale něco zase tomu chybělo.
No a i přes to, kamárde
co ti budu povídat
Absťáky.
Občas
a jen malinký.
Normální člověk v tuhle hodinu spí.
A básnici mylsí si,
že nespavost v tuhle hodinu
to není nic náhodný.
A já nevim
co si myslet.
No radši asi nic.
Jestli brečet anebo mlčet
jestli utýct tam anebo zptáky.
Jestli nechat ze sebe vyčpět
ty toxický látky.
Jo, gratuluju
už to víš
občas mám absťáky
a mrzí mě to
i když si to
třeba nemyslíš.

OBROUŠENÝ HRANY

8. prosince 2016 v 3:13 | Katka |  Básně
Nechám se spálit.
Lpění na cíli
nás může jen vzdálit
a pro tuhle chvíli
já pořád nemám závěr.
Mý myšlenky maj
moc širokej záběr
a já ztratila se v tom
co je pravda
a co je lež
řekls : dělej si co chceš
a já zase : tak si běž.
Ale neni to v pohodě
dokud neusneš.
A ráno pak?
Ta samá písnička.
Je to šílený
že milujeme o lidech představy
a ne jejich skutečný postavy.
A pak může se stát že
rostete vedle nikoho
a přeci ten člověk je jen zátiším.
Mý myšlenky jsou moc zmatený a hlasitý,
promiň, proto tě neslyším.
Ptám se
co důležitýho ještě
z mý hlavy vytěsnim.
Jsem tvrdá proto
aby někdo byl tvrdší
no nejspíš tim většinu vyděsim.
Ale já věřim
že jednou to přijde -
ta hrubost
co obrousí mi hrany.

UŽ JSEM DOSPĚLÁ

7. prosince 2016 v 15:21 | Katka |  Básně
Už jsem dospělá.
Ale z dospěláckýho života
cítím se značně nesmělá.
Už jsem dospělá
a pokazil jsem, co jsem mohla
to sem fakt nechtěla
ale co už
příjmám tu zodpovědnost
už jsem dospělá.
Už jsem dospělá
ale nedokážu cítit tu vinu
za všechny ty lidi
který mými činy
stai se z přátel, nepřáteli.
Už jsem dospělá
a i přes to už pákrát jsem
brečela
v noci a ve dne
když nikdo se nedíval
v tramvaji tiše
když nikdo nevnímal.
Už jsem dospělá
a paralyzovaná
povinostma
a strachem
no a nechci milovat svojí minulost
protože to znamená, že nejsem v pohodě s přítomností.
Už jsem dospělá
a zapomínám co je to poctivost a ctnost
a řikám si
že občas se přikrčit a občas podrazit
může se celkem hodit
aspoň lidem dáš konečně pořádnej důvod
tě nenávidět.
Už jsem dospělá
a chci ze svýho vězení vysvobodit.
Už jsem dospělá
ale chovám se jako bych nebyla
a to se nedělá.
Už jsem dospělá
a ubližuju nevědomě
a odcházím a lžu si nevědomě
a pak omlouvám se
a řikám, že jsem to nechtěla.
Už jsem dospělá
a vysmívám se dospělosti
dospěláci jsou jen lidi
co ví, jak to na světě chodí
a přes to zavřou oči, dělajíc pitomosti.

LETNÍ SNĚŽENÍ

6. prosince 2016 v 2:56 | Katka |  Básně


Užívám si ty poslední chvíle
asi už jsme dosáhli cíle
ale nikdy neříkej nikdy
a nikdy neříkej vždycky
obzvlášť pak
jedná-li se o nás.
Co je tím zlým kouzelníkem
co visí v našem tichu?
Stále jsi trochu otazníkem
stále otřesená po posledním vpichu.
Pobodaná holčička
princezna, co měl jsi rád
musí ale otevřít očička
a jednat, ne si pořád jen přát.
Utíkám
asi pro mě personifikuješ všednost
Utíkám
před královnou jménem zodpovědnost.
Neměj mi to za zlý
ani já se za tvý idiotství nezlobím
s tvým srdcem z tvý dlaně
ráda se mazlím
múzy jsou čůzy - bacha na ně.
A nejspíš ten včasnej únik
znamená, že budeme v dobrym vzpomínat
možná jednou uznnám, že byl to do srdce průnik
možná jednou budu chtít zas za tebou utíkat.
Ráda si lžu
můžeš mě v tom nechat?
Stejně nikdo o pravdu nestojí.
Umíráme celej život
tak není kam spěchat
a myslim, že i další divadlo ustojim.
Nedokážu se na tebe dívat střízlivě
nevím, jestli ti nadržuju, anebo podkopávám nohy
pochybnosti lezou do hlavy plíživě
ale když jednou zalezou, jě těžký se jich zbavit.
A já nevim
čeho se ve svým životě zbavit
tak radšichu odstřihuju všechno
z jedný strany na mě křičí mrcho
a z obou stran slyším zase běhno.
Ale víte co? Je mi to jedno.
Ohled na ostatní lidi
já pořád brát neumim
možná ty budeš tím důvodem
proč se to třeba naučim
anebo je to jen další báchorka
kterou si vymejšlim.
Tak jako tak
měj se a směj se
i já to jednou budu dělat
a nebylo to zas tak špatný
ale i přes to asi každej musíme sám hledat.


BŮH ŘEKL, ŽE MÝ VÝSLEDKY JSOU NEGATIVNÍ

5. prosince 2016 v 22:24 | Katka |  Básně


Nevím
jestli se smát nebo brečet
vám i
sobě.
Nevím jestli hrůzou ječet
anebo mlčet
strach paralyzuje a zavírá hubu.
Předběhli jsme naší dobu
násala jsem
tvoje blbý vtipy
a vydechla to pokaždý
kdy jsem si to neuměla vysvětlit.
A všichni se na mě můžete nasrat
anebo si nasrat
protože nikdo neví
že i trýznitel trpí
a je to asi mnohem horší
než bolístky vaše
co čas hojí
neb trýznitel jest tím
kdo sám sebe se bojí.
Ale klidně znovu
vyráchám se v tom hnoji
tady se ta špína rojí
a nevadí, když píšeš
i když křičim
abys nechal mě na pokoji
a jo, já věřim
že čas všechny rány hojí
ale přes to Bůh kouká na můj životopis
a prej že mám špatný výsledky
k lidstvu totiž ještě nedorazil dopis
že konce nejsou problémem ale problémů důsledky.