Leden 2017

INZERÁT

30. ledna 2017 v 0:29 | Katka |  Básně
Podávám si inzerát
ztratila jsem rozum
možná jsem ho
ani nikdy neměla.
Modlim se k sobě
modli se k bohům
aby konečně ke mně
přišel ten rozum.

Podávám si inzerát
inzerát na hlavu
ztratila se mezi
zavíráním očí
a rozšířením hranic.
Z naší situace
pociťuju už lehkou únavu
a proto radši
podávám si tenhle inzerát na hlavu.

Odměny nedávám
zásadně neděkuju
k tomu se přiznávám
svědomí nezpytuju.

Ztratila jsem svědomí
na cestě kompromisu
mezi tebou a mnou.
Ty a tohle je mimo mísu
nejsi na misce vah
kterej si chci vážit
tak přestaňme se snažit
přestaňme se vzájemně potápět
a naučme se plavat
každej zvlášť ve svým rybníce.

Nedělám to schválně
tohle jsem si do hlavy zasadila
chci to děla správně
i za cenu toho, že bych všem ublížila.
Ber to pozitivně
že pořád tohle, a snad i ty
stojíš mi za tu pseudo správnost
nesnažme se to vyčistit
naše svědomí ani minulost
na dně je špíny moc velkej nános.

BREČIM V MLZE

29. ledna 2017 v 15:03 | Katka |  Básně

Brečim v mlze
a ty drze
ztratil ses v ní
a nestojíš o to
najít se.

Nemůžu se zlobit
jak bych jenom mohla?
Holka chce se modřinama zdobit
evidentně naděje nepomohla.

Díky tobě
bojim se ve tmě
a utíkám za Sluncem, který ale zas pálí.
Zabij mě něžně
třeba vyjde nám aspoň tohle přání
zabij mě
neoplácim
ty už jsi mrtvej dlouho.

ODSTAVENÁ VÝSADA

27. ledna 2017 v 1:14 | Katka |  Básně
Neumim si tě zakázat
nechci si tě dovolit
z života chci tě vykázat
lidi si musíme vyvolit.

Líbáš mě
jako naše opakovaný chyby
jsem unešená z novoty
ale na pivu sedim s našim kdyby
a u protějšího stolu seděj mý hodnoty.

Ztělesnění ideálu
co končí při střetu s realitou
další příběh do regálu
kamarádství s intimitou.

Když to přijde
prej to poznáš
já ale ani sebe nepoznávam.
A když nesnim o životě bez tebe
a mám chvíli špatnýho času
do svýho života zas si tě vkládám.

Není to fér
ale nejsi fair play hráčem
jsi králem her
mym příběhem i sráčem.

Do dálek třicet kilometrů před tvojí indetitou
já myslim si, že překročila jsem rychlost.
Hledám svojí pravdu mezi řádky skyrtou
snažim se v hadí kůžu najít přímost.

Bolí představa, že jen zdánlivě dotkli jsme se vejšek
že jsme řadovej příběh, co ztratí se v překladu
nestojim o velení, ty víš to, já chci bejt pejsek
chci chodit si pro facku a děkovat za radu.

Psala bych ještě o zapálení
ale tady pálíš ty, ne já
třeba změní se jednou básně znění
a z katastrofy, stane se výsada.




Cejtit dlouho

23. ledna 2017 v 22:54 | Katka |  Básně
Jedna tečka.
Nebo tečky tři?
Vykřičník
nebo otazník?

Sorry
vidim rozmazaně.
Mám otřes mozku
a vlhký oči.
Nevim, co tam je
a ty tam asi taky nevidíš.
Nevím, co mě mrzí víc.
Třebaže o mě jednou usylšíš.
No těžko říct
z jaký strany.

Cejtim svobodu
čím jsem od tebe dál
a bejt si dál mentálně
to je největší peklo.
O čem ale u nás můžeme mluvit?
O čem můžeme mluvit spolu?
Aniž bysme zase začali hořet?
Myslels, že se pozvednem, no stáhli jsme se dolů.
A s každym dalším pokusem
narážíme na dno a topíme se v sračkách.
Nemusíš hádat
protože víš
i když ti ze mě nestojí jen péro
ale taky rozum prej zůstává stát
nad timhle mym chovánim.
Slovo sbohem na stokrát
a proč ani jeden způsob
nefunguje?

Na konec jen řekla bych
že není žádná dýlka
věci netvraj dlouho nebo krátce
ale my je cejtime krátce
anebo dlouho.

MARATON S KARMOU

23. ledna 2017 v 22:48 | Katka |  Básně
Asi básně předstihujou mý vědomí
viděj tam, kam Slunce nesvítí
viděj do tý hlavy bláznivý, pitomý
k unáhlenejm rozsudukům se neřítí
- narozdíl ode mě.

Co je součástí mě
a co mě přesahuje?
Nedokážu už na nic odpovědět.
Zoufalství
co mojí hlavu převyšuje
vysoká škola zoufalství
jsem její zakladatel.

Začala jsem běhat
abych utekla před tou sviní.
Karma prej se jí řiká
počítá kostlivce v tvý skříni.
Už nechci o ní slyšet
a to dřív ráda jsem o ní mluvila
jenže teď na mě bude křičet
ona jiná možnost jí nezbyla.

Sázim svůj osud
mezi ty řádky
a tak jako dosud
hejbu se jenom
tam a zpátky
jako tlačítko obnovit.
Obnovit systém
přijdeš na to samý
vykoupení vymodlit
poznáš nepoznaný.

Řetězy.
Lákaj mě bohužel
všem způsobama.
Zachrastíš, poběžim
zlákej mě hrama
hraju si, když nemám co dělat.
Když nudim se
hraju si, aniž bych chtěla.
Prej
že bys mě nejradši oddělal
že prej jsem kurva pojebaná.
Jsem asi divná.
Já slyšim jen miluju tě.
A co slyšíš ty?


DŮVODY

21. ledna 2017 v 22:36 | Katka |  Básně
Dej mi důvod.
Důvod brečet
důvod se smát
důvod se zbláznit.
Důvod proč žít
důvod proč umírat
důvod
proč realitu zavírat
a svý srdce otvírat
a nebát se toho.
Je mi jasný, že tohle
bude trvat dlouho
a tak dej mi čas
dej mi ten čas
kdy bez příkras
poznám opět ten svět krás
teď mi ho ale někdo zhas
nezlobím se
je v každym z nás.

Mám tuhle svojí ulitu
a snažím se jí prasknout
nutim ostatní, aby do ní kopli.
Jenomže všichni nejsou schopný
a tuplem pak i já
nikdo neni Rocky Balboa
kámo, tohle nezničíš
nebo se moc nesnažíš
co dál se mnou vymyslíš?
Čekám na tvý nápady
mně už dávno došly
pro agresory mám výsady
trestný činy, co by prošly.
Ale jestli mě nezvládaj
budou se modlit, aby pošli
protože když neutýráte mě
utýram já vás.

ACH JO

17. ledna 2017 v 15:00 | Katka |  Básně
Ráda si to myslim
že o tebe mám strach
nechci, abys skončil
chci s tebou skončit v peřinách.

ZLATÁ

17. ledna 2017 v 14:40 | Katka |  Básně
Zlatá střední cesta
nejsem jedna ze sta
jako z vás ani jedna
chci tě dát pryč
ale nejde přestat.
Píšu ti nebo píšu si
musim to ze sebe dostat.
Jsem moc píča
proto nemůžete zůstat.
Jsem ještě naživu
když je těžký mě vystát
a jestli chceš probudit se z noční můry
musíš si asi trochu přivstat.

Je mi z tebe z smutno
a z nás ještě víc
furt ale neřikam nic
uvidíme za měsíc.

Živočišný touhy
moc naší telenovelu nepozvedávaj
a utíkáš k těm příběhům
který se ti moc nepozdávaj.
Možná proto
že ti do těla pořádně dávaj.
Kopej okolo sebe
uvidíš, jak ti lidi mávaj.

Všechno je to tim vnitřnim pudem
kterej je třeba vypudit
a nemluv o ideálech a pocitech
s těma je lepší neprudit.
Ještě by tvý neštěstí
najednou mohlo pár lidí zaujmout.
Sedim sama, ale nechci si přisednout.

Motor by nás měl pohánět
no většinu z nás pálí
pak to musíme z hlavy vyhánět
abysme pro všechny stejně bezcenný
měli relativní cenu.

Sladkej čaj
nahrazuje sladkej život
kterej mi patřit nemůže.
Nechutná mi tvrdej a nechutná mi pivo
a i ten život moc nechutná
kdo mi pomůže?

Kdo z nás se bude smát naposledy
když setkávaj se naše pokřivený úsměvy?
Dáváme si do těla ty jedy
snad můžem, prej už jsme dospělí.

PŘEDSTÍRANEJ ZEN

15. ledna 2017 v 21:57 | Katka |  Básně
Měla bych asi spadnout na zem
ale lítání más nejspíš v krvi
ačkoli bojim se výšek.
A jak rostu, hraju si na zen
a i když všechno zmrvim
předstírám svůj vnitřní klídek.

Neberte si osobně moje kopance
jsem jenom puberťák, co kope
aby zjistil, kam až se může dokopat
Mimo sebe hledáme zachránce
ale tam neni
a nikdy nebude.

Jsem všechno a nic
nejdu definovat
blíženec duší i tělem.
Hlava plná skic
a nápadu, který neumim pojmenovat
Jsem z toho života tak trochu jelen.

Smířlivý písničky, abych se vyrovnala
s ruchem co vychází z abstraktních věcí.
Jsem tu, abych podlezla anebo se narovnala?
Jsou hajzlové ty, co večer nespí?
Možná nespí jenom ty, co nejsou na zemi
a možná umělci a pastiči školy
mně bohužel moc často spát chce se mi
a vstávání a buzení z oblak holt bolí.



ZÁKAZ VJEZDU

15. ledna 2017 v 14:33 | Katka |  Básně
zákaz vjezdu
vjezd do pískovny
oba v zajetí svjech zvyků
můžem si nadávat
ale jsme si rovný