Ahoj, jak se máš?
Hm, nevim.
Nevim, jak to popsat.
Jako bych v euforii měla kopačkou dostat.
Čekám na ní,
a nevim, jak vypadá,
ani kdy přijde.
A tak jdu dál
a řikám si
,,Snad přístě to vyjde."
Něco uvnitř mě hrozně bolí.
Jsem nad věcí
ale bojim se, co mě skolí.
Chtěla bych to nějak ventilovat
chtěla bych brečet
ale od určitý doby
už to není po okraj
ale jenom
na okraj.

