TROCHU JSME ŽILI

12. února 2017 v 21:18 | Katka |  Básně
Hýčkám si svoje
menší i větší depky
schovávám je v šuplíku
jako bezcenný cetky.
A vytáhnu je
když už mi z toho hrabe.
Střežim si svoje
pseudo trápení
pseudo problémy
a pseudo moudra.
Vypadá to
že mohla bych bejt šťastná.
Ale já držim tě za ruku
a řikám: ,,Počkej, neměla bych o čem psát."
Neběduj na ty
neduhy života.
Jednou ani ty nebudou.
Dobrá je bolest
vztek nebo samota
se šťastnejma koncema
prej ty básnicky střeva
brzo by shnily.
A ty jizvy a šrámy
když už nic,
aspoň tohle je důkaz
že trochu jsme žili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Siginitou Siginitou | Web | 16. února 2017 v 19:44 | Reagovat

Je to pěkně napsaný :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama