SMUTNÁ AKVABELA

2. března 2017 v 14:39 | Katka |  Básně
Trpim mentální nevolností.
Můj mozek zvrací.
Nevim, jestli z vás nebo ze mě.
Lži, zavírání očí.
Další flashback mi to vrací.

Můj život je jako pořad
kterej dávaj v pět odpoledne
občas se směju a brečim pořád
čekám, kdy mi z toho na dobro jebne.

Podej mi ruku
já snim ti obě
a nečekej, že budu se hned omlouvat.
Žiju v bezčasový zmatený době
chci se bít s tim zmrdem
ale mám ho v sobě.

Radši nedívám se do očí
bolí mě z toho hlava
lásku mokrý kalhotky rozmočí
kalhotky jako štít
- štít před tim si mě ochočit.

Kdybych svůj život zvládala
o čem bych potom psala?
Mohla by tahle čůza existovat?
Vzdávání a vracení
to už jsem vzdala
čekám, jestli můžu se zamilovat.

Prej že tajou ledy
no asi jsem v Grónsku
a popírám globální oteplování.
Hádám, že musim skočit do vody
a pak naučit se plavání
ale gauč je od vody fakt moc daleko.

Nepotřebuju se cejtit nepochopená
nechci se vaší omezeností zklamat
zkus mě zlomit, ale už jsem dávno zlomená
stejně nechci do tý vody, vždyť neumim plavat.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama