SKLENIČKA UPROSTŘED HRUDNÍKU

2. května 2017 v 22:55 | Katka |  Básně
Ta sklenička uprostřed mýho hrudníku
musí bejt pěkně podivný místo.
Občas jásá z věcí, co se nikdy nestaly
často smutní z věcí, který se nestaly
a žije si svym
imaginárním životem.
Občas zalže si protože
sama sobě nerozumí.

Koukám na hvězdy
v deset večer
ležim na studenym betonu
a mám pocit
že tenhle pro ostatní nesmysl
udělal můj den
aspoň trochu snesitelnym.

Ráda bych řekla
něco
ale jako v tý podivný skleničce
i v hlavě je takový
zvláštní prázdno.

Vim
měla bych se strachu podívat do očí
ale jsem mnohem klidnější
když předstírám, že jsem slepá.
Tenhle handicap mi pomáhá
abych se nezbláznila.

Vidim útěchu tam
kde neni a nikdy nebude
i kdyby mohla useknout pomocnou ruku
jsem člověk
a nikdy nebudu mít dost
sekala bych a sekala
až by z tý ruky
zůstaly stejně titěrný zbytečný kousky
jako z tý mojí
skleničky uprostřed hrudníku.
Pomáhám opilejm bezdomovcům
zvednout se ze země z chodníku
ale pomoct sobě nebo blízkejm?
To mě uplně nebere.
A je to už trochu zlozvyk když
já cejtim štěstí
a čekám, kde se zas něco posere.
Nad timhle lidskym neduhem
zůstává nejeden rozum stát
vážně je důvod se tak moc bát?
Anebo se jenom
bojíme
protože odkládáme chodit strachu naproti?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama