Únikový východy.
Hledám je celej život.
Jsou to vymodlený nehody
a každej můj pozdní příchod.
Já krátim si čas před katastrofou
tim, že tropim další.
Místo smíření, dělám si cestou novou
faktikcky možná jsem už starší
ale nový cesty já dělám pořád
už od mala, už od mala
kdy už za tohle nekonečno, konečně přijde pochvala?
Pastim školu, pastim sebe
pastim svoje nejbližší
pastim i to, že mě to sere
zkus to od svýho scénáře odlišit.
Timhle zlozvykem já nejsem jiná
díky tomuhle zapadám
ať je to fet, hulení, flaška vína
svym odkládánim se rozpadam.
Ptáme se, kdo nás vysvoodí
už v otázce je odpověď
máme svý přesvědčení jak se to hodí
a namísto řešení děláme předpověď.
Dnes bude zataženo
- i zejtra bude zataženo.
Ostatně, jako každej den
vysvoboď mě, muži, vysvoboď mě, ženo
až dobyju svět, já omluvim se všem.
Omluvim se za slova, který padly vedle
za činy, ve kterejch lenost mě brzdila
předtim byla jsem dole, no teď jsem v sedle
já na vavřínech půl mládí strávila.
Ale spadli jsme, zas člověk tam čas tráví
trávu hulí, drbe se na zadku a kouká na zprávy...
Měli bysme tohle
nazývat nepoučitelností?
Já utíkám sama před sebou
tak jako ty, tak jako oni
však neni uplně tajemstvím
že tuhle frustraci nedohoníš...

