Lítám si jak zombík
ptám se kam to vede
šlechetný idee
který ze stolu smete
mladá hlava nerozvžáná
co se tak často plete.
Snažím se rozvázat místa
kde myslim si, že je uzel
nejsem si ale jistá
jestli to tak fakt je
anebo mi význam ušel.
Tetuju si na čelo -
sto procent baterie
na oční víčka si maluju oči
z mý skutečný bulvy
vykukuje histerie
každej šlechtnej nápad
se jednou zkurví.
Nechci bejt takovej pesimista
ale cejtim jenom úzkosti
těším se a bojím
toho, co na mě život chystá
ach jo, zase ty úzkosti...

