Prosinec 2017

FALEŠNÁ EMANCIPACE

30. prosince 2017 v 3:31 | Katka |  Básně
Co má člověka naplňovat?
Co má naplňovat ženu?
Nebavme se teď o semenu
mimina jsou přežitek
a tak do práce se ženu
sex je pro mne požitek
malá a emancipovaná
málo pořád vážně braná
řekl o mně, že jsem kráva
ještě to chce srovnat práva
vztah s ním víc bere než dává
je to s nim furt dokola
moje nový východisko - pořídit si gigola
sex, když člověk zavolá
nemá blbý kecy
sex je jeho prací
člověk se mu dovolá
a jde rovnou k věci
dáme si drogy
vína dvě deci
pak to snad
pude přeci.

Doba se přehoupla a
všichni ty debilové
začali přede mnou
utíkat.
Já nemám už v čem
vynikat.
Stará
hnusná
a ještě sama
hnala jsem se za chlapama
oni se ke mně
neženou
radši běží za ženou
krásnou mladou
perspektivní
celej tenhle koloběh
zdá se mi fakt depresivní
výslužka za předstírání
jakoby jsme byli silný.

PROSTĚ LIDI

30. prosince 2017 v 3:15 | Katka |  Básně
Jsi taková celá
nepoužitelná
panenka jen
na to jedno
použití.
Copánky
růžový
- pojď si se mnou hrát!
Zahrajem si hru
na zájem
vztahy jsou jen
pronájem
pozornosti dvou lidí
co se jenom
v tom druhym vidí
a proto se později
nenávidí
jednou třeba dospějí
no zatím se jen stydí
za to že kaděj a někdy masturbujou
za to, že jsou prostě lidi.

CO SI VZÍT ZEJTRA NA SEBE

29. prosince 2017 v 3:19 | Katka |  Básně
Chutnáš jako
něco zkaženýho.
Celej jsi takovej
zkaženej.
"Zkazils mi život."
Bylo by lehký to říct.
Svalit tu smršť
mejch vlastnách sebeklamů
na člověka co padá
pod tíhou mrzutosti
nad svym vlastnim
zkaženym
životem.

Chutnáš jako ten kouř
co nesnášim.
Jako skelnej pohled
kterym opovrhuju.
Jako tvoje sliby
který nikdy nedovršej splnění.
Chutnáš tak nějak
hořkosladce
sladkokysele
jsi tou nejzajímavější otázkou
v mym životě
i přes to radši
budu řešit
co si vzít zejtra na sebe...

LÍNEJ VESMÍR

26. prosince 2017 v 15:03 | Katka |  Básně
Napsala bych
jak nemám ráda
že jsem líná
ale
nechce se mi.

Upadly v zapomnění
věci který
dřív mi přišly smysluplný
dnes? už jsou jen
k smíchu.

Zakopla jsem
o vmýluvu
další
drží mě
na zemi.

Nikdy bych
nevěřila
že tohle je moje místo.
A tak distancuju se
od místa
kde stojim
už pěkně dlouho.

Uběhla nějaká ta chvíle a
dnes na mě přišel
pocit že
tohle
nikam nepovede.
Já chtěla se nechat víst
povodit za obojek
no povodils mě jen za nos
a
nemáme si co vyčítat.

Občas ale
takhle večer
snim si o dokonalejch momentech
který ruší mi
přítomnost.
Přítomnost je přítomna.
A já jsem taky
přítomna.
Společně nejde to
vůbec dohromady.

Opíjim se dětským punčem
je ráno a spadlo to
opojení večerem
usilujem o spojení
s nějakym druhym objektem
uchází nám fakt že
jsme spojený s celym vesmírem.

ROH?

20. prosince 2017 v 2:15 | Katka |  Básně
Sama.
Bez kýče
šlo by popsat
že tu prostě
jsem
a neumím být
tím, kým jsem.
Tak se
ptám
tebe
i
ostatních.
Jsem.
S tebou.
Bez tebe.
Sama.
Prázdno.
S tebou
i bez tebe.
Vyjde to na stejno.
Prázdno
divnost nad divnost.
Všechno a všichni
nudí mě
nejvíc
nudím se
já sama.

Zpívám pořád dokola
tu zaklínačku pro hady
sama jsem zmyje
vyhřívala se s tebou
v pekle
našich problémů
i přes to
klepu se zimou.
Zase nic
necejtim.

Pořád
mám třetí oko za rohem.
Čekám tam
na to
čemu nevěřim.
Doufám že
až uvidim
tak uvěřim
zatim
koukám za roh.

NĚCO SE CHYSTÁ

12. prosince 2017 v 2:05 | Katka
Něco se chystá.