Neodloupnul jsi ani první vrstvu mě
a už vrstvíš lži na sebe.
Dejcháš na mě ticho, co zraňuje
a nemám ti to za zlý.
Sedli jsme si k sobě
a prozřeli
zjistili, že si
nějak vlastně nesednem
odcházíme
a jdem ke stolu vedle
naše výčitky
už tam
mají reservé.
Jsi další otázka
po který následuje tečka.
Jsi upomínka
že nejsem bez citu
tvý srdce je činžák v centru
do kterýho bych ráda vlezla
ale já nemám klíče od bytu.

