Říjen 2018

TROFEJE

23. října 2018 v 1:03 | Katka |  Básně
Mám ty nejlepší
z těch nejhorších návyků
a každýmu špatnýmu rozhodnutí
dám aspoň jeden crash test
a žádná rada mě nedonutí
udělat to dneska jinak
nemá cenu mi cokoliv řikat
vim, že jsem blázen
a že za to občas budu pykat.

Někdy vodim si do hlavy nezvaný hosty
lži, který nesou drahý pití
a když procitnu, pálim mosty
a předstírám, že nebylo zbytí.

Neptej se na otázky
když máš rád jen jednu z odpovědí
a všechno co děláš bez lásky
skončí nakonec výpovědí.

Mluv, když tě jazyk svědí
dokud rty nejsou modrý
je to ještě dobrý
formujou nás naše prohry
díky nim člověk dospěje
i když nás tak nehřejou
jako milostný trofeje.

ZNAMENÍ

19. října 2018 v 0:57 | Katka |  Básně
Další promarněná minuta
kam se můj život posune?
A ty zas snižuješ volume
otáčíš kolečkem doleva
a mě pne ta nutkavá potřeba
dělat tečku tam
kde ani nezačala věta.

I kdyby ses rozhod šeptat
uslyšim to radši
než většiny křik
někdy modlim se pro ten okamžik
z tý tečky vytvořit souvětí
ale nesnaž se chytit vzduch
stejně ti vždycky uletí
a vířenim vzduchu se věci snad pohnou
tak se chlapče můžeš jít bodnout
jak to tvý znamení dělává
umí hladit slovem ale taky bodat
netušim, co bylo mezi náma
ale asi to vzdávám a nechám se podat.

BLÍŽENECKÁ UNAVENOST

19. října 2018 v 0:43 | Katka |  Básně
Moje hlava
je fakt divný místo
nikdy tam neni čisto
necejtim žádný jisto
schránka s děravou bustou
co absorbuje blbý nápady.

Občas v ní vznikaj dohady
blíženeckejch protipólů
ve dvánáct nahoru
a v jednu zas dolu
názory jdoucí proti sobě
snažej se najít spolu
cestu na kus řeči
a spánek jim prej svědčí
ale nikdo mě asi nepřesvědčí
že mám bejt zticha
když na mě ta druhá ječí.

JAGGER S COLOU

10. října 2018 v 22:58 | Katka |  Básně
Chtěla bych aspoň na jeden den
dostat se pryč z mý hlavy ven
a nepochopte mě špatně
necejtim se nějak strastně
jen občas už se
prostě nebavim
a vim
že v tom nejsem sama
znavená svejma přísahama
co stejně nikdy nedodržim
někdy ztrácim trochu rozum
a pravdu před sebou mlžim
je to těžký
s lidma, věcma, ale hlavně se mnou
nepřála bych vám s tou blonckou žít
a i když hlavu má zlatou, duši má temnou
a občas se jí snaží v jaggeru utopit.

ZTRACENÝ PŘÍPADY

8. října 2018 v 23:25 | Katka |  Básně
Chyběla mi soudnost
a teď mi chyběj dredy.
Nejvíc si ale
chybim já.

To co jsem byla i nebyla
to co bych bejvala byla
kdybych míň pila
a víc se snažila
pochopit víc sebe
než náhodný cizince
vyjít z toho jako vítěz
ne bejt královnou blázince.

Ale co si budem
když nejsi poháněnej touhou
jsi často poháněnej pudem
a bludem
že jednou to nějak pude
a žiješ ve slibech
se zejtřkem dáváš si pět
žiješ v jinejch lidech
a smejšlíš v obrysu těch vět
opakuješ si frázi toho
koho ani neznáš jméno
a na toho kdo si na tebe nevzpomene
nemůžeš za boha zapomenout
tak zkus si připomenout
že možná tu jsi jednou
a jsi tou jedinou osobou zodpovědnou
a než si pudješ tam dolu lehnout
postav si v sobě základy
se kterejma nehnou
žádný ztracený případy.

FLANELOVEJ PODZIM

1. října 2018 v 12:59 | Katka |  Básně
Flanelová košile.
Pánský trenky.
Vylitej čaj.
Vylitá já.
Venku taky leje
a přichází
další rande s pravdou.
Třeštící hlava
třesoucí se já
venku zima
uvnitř chaos.
Deka nepomáhá
a libovzučný lži
jsou
jako děravý ponožky.
Hlavu jsem nechala
v Český Třebový na nádraží
utonula v třešňovici
přestávám cejtit souvislosti
z mojí podzimní opilosti
a nahodilý rýmy
nic nemění na faktu
že každý další ticho
bude jen plejtvání životem.