Chyběla mi soudnost
a teď mi chyběj dredy.
Nejvíc si ale
chybim já.
To co jsem byla i nebyla
to co bych bejvala byla
kdybych míň pila
a víc se snažila
pochopit víc sebe
než náhodný cizince
vyjít z toho jako vítěz
ne bejt královnou blázince.
Ale co si budem
když nejsi poháněnej touhou
jsi často poháněnej pudem
a bludem
že jednou to nějak pude
a žiješ ve slibech
se zejtřkem dáváš si pět
žiješ v jinejch lidech
a smejšlíš v obrysu těch vět
opakuješ si frázi toho
koho ani neznáš jméno
a na toho kdo si na tebe nevzpomene
nemůžeš za boha zapomenout
tak zkus si připomenout
že možná tu jsi jednou
a jsi tou jedinou osobou zodpovědnou
a než si pudješ tam dolu lehnout
postav si v sobě základy
se kterejma nehnou
žádný ztracený případy.

