Ne vždycky končej věci
protože chcem
někdy končej dřív
než vyhasnem.
A tolikrát to bylo mý přání
odejít brzo a bez zeptání
říct čau a nikdy se neotočit
svejm slabostem neotročit
a teď je mym přánim
to všechno krásný si zošklivit
už nevim, co je zdánim
a co už začíná bejt cit
s každym příchodem víme
že musíme i opustit
tahle lyrická investice
přijde jednou na odbyt
mezi ostatní zbytky zájmů
který neprospěly nikomu
máš mojí pozornost v nájmu
jsi omluvenkou mejch výkonů.
Přiznání je úkol nadlidskej
a o tobě ani nemluvim
pokračuje tak zápas náš cynickej
a čas od času si pro to pobrečim.
A je v pohodě nebejt v pohodě
je v pohodě přiznat si citlivý místa
a ten nános pocitů pošlu po vodě
ne dneska, ale jednou jo - to jsem si jistá.

