Vyrábim odlitek vlastního zámku
kam maj nevhodný myšlenky zákaz
kácim strom a pak z něj tvořim stránku
na který už nebude další zápas.
Zápas emočního otroka
kterýmu chtíč strká roubík do pusy
tu novou stránku píšu vo voka
a tak budou na něm další omyly-pokusy.
Učim se žít s tim
že žít pořád neumim
často zvládam přežívat
vždycky zvládnu nalívat
vína, ale ne toho čistýho
a jestli je něco jistýho
tak že jistý neni nic
a čim jsi dál
tim chci tě víc
ale ne tebe, jen tvojí projekci
z tvýho zájmu má mý srdce erekci
ale toho tvýho se srdce nějak nedotýká
proto se musíme přestat stýkat
a až se jednou náhodou střetnem
můžeš mě zas svym pohledem svlíkat
teď ale stane se všechno jen přes den.
To co nás dělalo celistvý
dělá nás teďkon půlený
každej si o tom myslíme svý
na našem soukromym území.

