My
oni
jedno
pseudo-ezo
na nás lezou
špatný plíživý myšlenky
vytváříme si domněky
a z těch domněnek příběhy
duši máme ustájenou
a bouráme její výběhy
a tak s náma jednou
vyběhne ona samotná
existence nicotná
chce jen trochu ticha
ne jen motýly z břicha
co hrajou si na naší realitu
dej si kyselost pod jazyk
a pociť pravou intimitu
sex je dneska podání ruky
chrčí ti v hlavě divný zvuky
nejspíš je to tvý svědomí
kolektivní vědomí
máme slepený zuby
skrz sladký lži kterýma si plníme huby
ale nic nás nežene do záhuby
je to samovolným procesem
špatný rozhodnutí jako recese
na ty nahoře, co už nám chtěli tleskat
ale nejspíš to ještě nebude dneska
a tak máme ze sebe deprese
tři kila nahoru a v hlavě regrese
prej pravda se s tvojí bublinou nesnese
tak si ještě chvilku ustel
na vavřínech, který jsou zdánlivě bezpečný
a jestli je něco jistý, tak že je to tu celkem konečný
konečnost jako jistota, za kterou bejváme nevděčný
možná jsou naše životy v recyklaci
a berme si z týhle myšlenky inspiraci
snažme se, aby nám nebylo k zblití
v naší nesnesitelný lehkosti bytí.